Pozn.: redakčně kráceno - vypuštěno to, co se týká výhradně Š1xx

Podle zákona musí být každý výrobek prodávaný ve veřejné obchodní síti opatřen českým návodem. Pokud si něco chcete koupit (a zrovna jazyky moc neovládáte) a nemá to český návod, vhoďte to prodavači na hlavu. Některé přípravky jsou citlivé na přesné dodržení postupu při použití a pokud ho neznáte, můžete si něco i dost drahého zničit. Kromě toho může jít o nějakou levárnu á-la Tchaj-wan, výrobek sice vypadá stejně, ale vlastnosti nemusí být vůbec podle představ.

A čtěte návody, do školy jste snad chodili. A také se u všeho snažte přemýšlet.

Praktické rady:

Závity šroubů před montáží natřít tukem, olejem nebo u podvozků Rezistinem Car. Na výfukovém potrubí používat měděné a nerezové matice, nebo závit potřít grafitem. Pokud možno používat průchozí šrouby, při zareznutí se prostě utrhne a nahradí novým.

Kromě některých šroubů na motoru používáme vždy pružné a případně ploché podložky, nebo pojišťujeme kontramaticí. Pružná podložka patří mezi hlavu šroubu a plochou podložku (nebo matici a podložku). Samojistící matice s plastovou vložkou jsou určené na jedno použití, při opakovaném použití není zaručena funkce. Nevhodné na výfukové potrubí.

Není od věci při větší opravě na spodku vozidla všechny nové šrouby přestříkat nějakým Tlumex plastem nebo podobným přípravkem. Zabrání se přístupu slané vlhkosti k závitům.

Silikonový olej se nesmí dostat na skla, nelze ho běžnými přípravky dostat dolů. Jediný tuzemský přípravek byl Venedin od Velvany, už jsem ho dlouho neviděl. Existují i zahraniční přípravky, ale jejich názvy neposloužím.

Okna nikdy nečistíme nasucho, prach na skle obsahuje i částice křemene, které nám vesele sklo poškrábou. Skla je nutno pravidelně čistit i z vnitřní strany, i když v autě nekouříte tak smog z ovzduší při ofukování skel na nich vytvoří povlak, který omezuje průhlednost a při určitém úhlu dopadu slunečních paprsků vytvoří „mléčné sklo“, přes které není vidět.

Mám dobré zkušenosti s přípravkem Flash – off, případně jeho ekvivalentem od Sheronu, který po nanesení na skla (hlavně důkladně přečti návod) vytvoří vodoodpudivý povrch, za deště lze jet jen na cyklovač a i celkově je průhlednost vyšší. V zimě zase ulehčuje odstranění námrazy, led tak pevně na sklo nepřilne. Při prvním použití naneste po vyleštění první vrstvy ještě jednu stejným způsobem. Nátěr je nutné asi po 3 týdnech obnovovat a vadí mu lihové nemrznoucí směsi do ostřikovačů, rychleji se vrstva „umyje“. Natírám i všechny světlomety, méně se špiní. Pozor, nenatírat na vnitřní strany oken.

Při umývání auta nešetříme vodou, prach a bláto se musí pořádně odmočit, jinak při použití houby se škrábe lak. Na opláchnutí od šamponu je zapotřebí 150 až 200 l vody, jinak se šampon úplně neodstraní a při následném použití leštěnky dělá špatně odstranitelné šmouhy. Pokud auto umýváte často, není od věci používat šampon kombinovaný s leštěnkou, máte méně práce.

Kontrolu a huštění pneumatik provádíme vždy před jízdou „za studena“. Jízdou se pneumatika ohřeje a tlak se zvýší asi o 30 kPa, u podhuštěných více. V zimním období hustíme na horní povolené hranici. Nezapomeňte, že při výrazném poklesu nebo vzestupu okolní teploty se změní tlak v pneumatice a je nutné provést korekci. „Zázračné“ plyny na huštění pneumatik sice zabezpečí minimální únik tlaku, ale teplotně se chovají stejně jako obyčejný vzduch. Rezervu hustíme aspoň na 280 kPa (nebojte se, nepraskne), v případě použití je lepší vzduch odpustit, než někde v plískanici ručně dohušťovat.

Mazací spreje – WD 40 slouží hlavně k uvolňování zaseklých mechanizmů a případně zarezlých šroubů, odstraňování vodního kamene, odstraňování vlhkosti apod. Jenže dlouhodobé mazací schopnosti mu chybí. Silikonový olej je na tom ještě hůře, ale zase je nehořlavý a vydrží vysoké teploty, odpuzuje vodu. Jako mazací spreje lze použít různé s molybdensulfidem, grafitem, teflonem. Konkor je vynikající konzervační olej pokud chcete nějaké díly dlouhodobě skladovat pod střechou.

„Elektrikářské“ spreje – Kontaktol, Kontox 5 (slaboproudý), Kontox 10 (silnoproudý), případně zahraniční. V elektrikářské praxi příliš oblíbené nejsou, hlavně Kontaktol. Slušně páchne a kontakty jím ošetřené se po určité době přestanou chovat předpisově, olej v Kontaktolu obsažený se při styku s elektrickým obloukem nějak rozkládá a vytváří „cosi“, co nemá. Ovšem jako odstraňovače oxidace fungují dobře a v některých případech jsou jediná záchrana.

V autoelektrice se jako vodiče používají tzv. lanka, neboli vodiče vytvořené z mnoha tenkých měděných a na měkko vyžíhaných drátků. Jejich předností je značná ohebnost, netrpí tak při otřesech auta. Jenže je problém je připevnit „pod šroubek“. Původně používané ocínování dnes ustupuje použitím nasouvacích koncovek (trubička z pokoveného plechu), které se speciálními kleštěmi na kabel nalisují. Lze si pomoci i obyčejnými kombinačkami. Já osobně cínování používám jen v krajních případech a převážně na očka nebo vidličky, jinak pouze na slabé vodiče, kterými protéká jen zanedbatelný proud. Cín má větší odpor než měď a průchodem velkého proudu na něm vzniká značný úbytek napětí (utažení šroubem také nevytváří dokonalý spoj), který způsobuje jeho ohřev, ten opět zvýší odpor atd., až nakonec cín vyteče a máme po spoji (případně spoj vyhoří). U oček k tomuto jevu nedochází, protože šroub nepůsobí na vrstvu cínu, ale na velkou plochu očka a tak se dokáže mnoho tepla ze spoje odvést. Pravidelně proto kontrolujte dotažení všech spojů na pojistkové skřínce.

Dotahování pocínovaných spojů (a hlavně hliníkových drátů) – nově pocínovaný necháme hlavně vychladnout. Potom provedeme utažení přiměřenou silou a spoj opět povolíme a ihned znovu utáhneme. Všimněte si rozdílu v odporu utahování – nejdříve jde jakoby spoj utahovat donekonečna, podruhé má najednou „doraz“. Takto lze utahovat všechny spoje, i měděné. Očka a vidličky tento postup nepotřebují, ovšem není marné použít pružnou a plochou podložku proti uvolňování v provozu.

Zámky dveří je nutno jedenkrát ročně (v zimě je pozdě) demontovat a vymýt v petroleji a namazat nějakým tukem odpuzujícím vodu, doporučují se lithné tuky (LV 2-3 atd.). V zimě potom bez problémů odemkneme dveře. Pokud jsme to nestihli, nouzově pomůže celý mechanizmus postříkat WD 40, který odpuzuje vodu způsobující zamrzání a částečně naředí ztuhlý tuk. Vložky zámků mažeme grafitem. Odmrazovací spreje a podobné přípravky nenecháváme v autě, tam nám pak nebudou nic platné. Na trhu je i speciální mazací a odmrazovací přípravek na vložky typu FAB, funguje dobře!

Pryžové těsnění dveří se na zimu potře glycerínem, nebo opakovaně natíráme koncentrovaným Glacidetem, dveře nepřimrznou.

Žárovky:

Při seřizování světlometů musí sedět řidič za volantem, jinak seřízení není přesné, světlomety potom svítí níže, než by měly. Bohužel je to praxe i na STK.

Různé jiné zabarvení, než bílé, je jen na parádu, světlomety o moc lépe nesvítí (spíš jen více oslňují), je to jen subjektivní dojem.

O čistotě skel všech světel se snad nemusím rozepisovat.

Za deště je vždy hůře vidět, mokrý povrch absorbuje světelné paprsky a ani stovky wattů přídavných světlometů tomu mnoho nepomohou. Výsledkem je jen větší oslňování protijedoucích řidičů odrazem světla od mokré vozovky. Každopádně je zapotřebí častěji zastavovat a očistit skla všech světel, ostřikem nečistotami z vozovky se rychle zašpiní a potom neuvidíte už vůbec nic.

Proti oslňujícímu reflexu od protijedoucího vozidla se dá částečně bránit sledováním pravé krajnice, zornice očí se dostávají mírně mimo osu světla a oko se potom rychleji adaptuje na nové podmínky.

Brzdy:



Správně fungující brzdy brzdí tak, že i když při brzdění na rovném úseku pustíte volant, auto nevybočí ze směru (pozor, mohou být vůle v řízení nebo špatná geometrie a tak se auto může stáčet na stranu i při perfektních brzdách!).



Motor:



Olej – vyměnit vždy společně s filtrem oleje. U plnoprůtokové filtrace se mění olej po 10 000 km nebo 15 000 km, záleží na použitém oleji. Při převážně městském provozu zkrátit lhůty až na polovinu! Jinak platí, že kromě kilometrů musíme brát na zřetel i čas – oleje tuzemské a všechny vyrobené z ruské ropy vyměnit nejpozději po roce bez ohledu na ujeté kilometry. Proto používám oleje TEXACO (Havoline), které kromě výrazně lepších mazacích vlastností mají lhůtu 2 roky (dokonce prý poslední typy 4 roky). Jejich cena odpovídá úrovni Mogulu Forte, protože peníze na reklamu rozpustili do ceny (viděli jste někdy v televizi reklamu na TEXACO?). Výměna se provádí na teplém motoru, olej je velmi dobře tekutý a vyplaví s sebou i spoustu nečistot z olejové vany. Olej necháme pořádně vykapat. Doporučení – při převážně městském provozu se snažte aspoň jednou denně motor pořádně zatížit (nejlépe do prudkého a dlouhého kopce), aby se olej dostatečně prohřál a voda v něm zkondenzovaná se odpařila. Tím se životnost oleje o něco prodlouží.

Motor pravidelně umývat, vrstva oleje s prachem hoří jako benzín a zhoršuje přestup tepla z motoru.

Chladící soustava:



Pozor – nemrznoucí kapaliny na bázi etylenglykolu jsou jedovaté!!!

Doporučuji celoročně používat nějakou nemrznoucí směs. Proč – nemrznoucí kapaliny obsahují kromě nemrznoucích složek inhibitory koroze, což jsou látky, které silně omezují korozivní působení kyslíku v chladícím médiu v přístupu k povrchu kovových součástí. Kapalinu po 2 – 3 letech vyměnit, ona sice nezamrzne, ale inhibitory koroze se spotřebují a kovové části přestávají být chráněny. Kapalina G12 (růžové barvy) má jiné složení než ostatní, nesmí se s nimi míchat (před výměnou řádně systém od původní kapaliny propláchnout), její výměnná lhůta je 5 let. Pozor, čisté nemrznoucí kapaliny zamrzají již při -15? C, bod mrazu se sníží až po smíchání z vodou! Poměr voda/nemrznoucí kapalina se doporučuje 40 – 60%. Pokud je vody více než 60%, bod tuhnutí je nedostatečný a směs obsahuje málo inhibitorů. Pokud je zase méně než 40%, zhoršuje se přestup tepla a vlastností kapaliny není plně využito. Značka kapaliny není zase tak rozhodující, ale já osobně dávám přednost Fridexu, věřím českému výrobci více než různým švindldovozům – hlavně co se týká množství inhibitorů koroze. Používám zhruba 50% poměr, nikdy jsem nezamrzl, i když bylo přes -30? C. Přesto, že vám prodavači budou tvrdit, že lze různé typy a výrobce nemrznoucích kapalin stejné klasifikační třídy míchat, nedoporučuji to. Ono se sice provozně nic nestane, ale každá firma má svoje složení inhibitorů koroze, které před konkurencí tají a tyto složky nemusí být navzájem kompatibilní a mohou se navzájem „vynulovat“. Při koupi neznámého ojetého vozidla nikdy nespoléhejte na tvrzení prodávajícího, že je tam nová kapalina (pokud nejde o růžovou G12, ta zase na trhu tak dlouho není a minimálně rok se s ní ještě dá jezdit). Normálně se stáří nemrznoucích kapalin změřit nedá, snad jen odhadnout podle velikosti zákalu.

Kola a pneumatiky:

Kola kromě občasného umytí a opravy nátěru žádnou zvláštní péči nepotřebují. Pneumatiky potřebují jen správné huštění. Sledujeme opotřebení běhounu, „smazaný“ střed značí přehuštění, kraje zase podhuštění pneumatiky. Tzv. žralok (zubovité opotřebení jednotlivých segmentů) značí vůli v řízení nebo vadné tlumiče. Snažíme se také kontrolovat chybějící závažíčka a případně nechat kola vyvážit. To vždy, když se nám v rychlostech nad 100 km/h začne vibrovat volant. Také ventilkové čepičky mají své opodstatnění, zachycené nečistoty uvnitř se při dohušťování dostanou dovnitř, což sice ničemu nevadí, ale může se stát, že zůstanou ve ventilku a ventilek potom netěsní.

Jednou z velkých chyb je provozování bezdušových pneumatik (Tubeless) s duší. Bezdušová pneumatika je jiné konstrukce, při použití duše se jednak zvýší hmotnost kola asi o 1 kg a navíc se pneumatika více hřeje. Také má potom větší nevyváženost, která se provozem zvětšuje a často bývá nutností během životnosti nechat taková kola i několikrát vyvážit. Pokud k tomu nejsou vážné důvody (netěsní na ráfku atd.), duši nepoužíváme. Pneumatiky s duší (Tube Type) naopak bez duše nejsou schopné provozu.

Kola dotahujeme do kříže pouze silou ruky, ony se ty kola jen tak nepovolí. Různé šlapání po klíči má za následek natažení šroubů a poškození závitu.